středa, 7. července 2010

For the first time... /Poprvé...

My last weeks have been pretty lazy so far. My job is definitely not the most exciting job I have ever had, sometimes the days go by slowly - although I gotta say that there could be some progress within my position, so am curious what it all brings - more responsibility and stuff to do for the same salary I guess. Just the summer at work sucks a lot, especially last week was pain in the ass having the real summer outta window and no air-condition in the office. I have also met couple of old friends, some new people at the wedding of Mila`s friend from Brno etc. But the days are pretty the same - work, beer, sleep.
Our 4 day weekend (due to bank holiday) plans were ruined on Fri when our friends cancelled the visit, so we were a little bit nervous how to spend those 4 days. We were invited for a barbecue on Fri evening by Lenka and her boyfriend Standa, having a bath in a small garden pool, relaxing and discussing our plans. It seems for a while that me and Mila end up in Vienna when Standa suggested - let`s go to Croatia. Our plan was finished in 2 hrs, so we ran to our flat to pack the stuff and we were on the road at midnight already. Well, the trip was unfortunately sooo long cos the same idea probably the half of Europe had, so we were on the road for 12 hrs when we finally went to the Porec city in the north of Croatia. The apartment was found during the 5 minutes for a reasonable price (80 euros for 3 nights, well not really 4* quality but we just needed a place for a night basically) and we went to the beach. It was the first time me and Mila were in Croatia, so we were surprised badly by the concrete beach, used to the sand beaches instead. We were shocked and disappointed at the very beginning but the sea was great and we have spent whole afternoon there relaxing, having a beer, taking the sun to our white bodies. I have not slept whole night so I was outta energy and had to go to sleep at 10 pm. And I woke up fresh so after the breakfast and a coffee we went by a car to the Plava Laguna beach where the beach was created by the stones not the concrete, there were pine trees giving the nice shade when needed and we have spent the whole day there swimming in a sea and enjoying our small holiday. We went for a walk to the city centre with amazing old town and huge yachts in the harbour, having a dinner with some typical local cousine and the drink of the days - Radler (beer mixed with sprite) - we have found this drink really refreshing :-) Those yachts made me dream about the imaginary rich cute boy, I would really love to try the yacht cruise. The third day seemed cloudy at the very beginning so we have decided to go for a trip to the beautiful city Rovinj. The day was hot finally but we have enjoyed 3 hrs in the old city streets, church. Shame I had not enough money cos the absolutely amazing abstract paintings could be found (and bought) in this city and I would be really happy to have one at my home. Another secret dream or what?! How many dreams do I have? I would have to find out, all the time something reminds me the new one already hidden in my mind. But the most exciting part of the day was still ahead of us. We went for a frappe to the small coffee bar in the port and then one of the cutest boys I have ever seen appeared in front of us. Me and Mila we both "fell in love" immediately! :-) Yeah, how the small thing can makes us happy! Even if our sexual dreams did not come true :-) The rest of the day we have spent at the same beach as the previous day and also having a dinner, drink and a walk in Porec town. Some singer sang the songs by The Doors, Police, Maroon 5 etc., she was really excellent so we spent some time there listening to her.
The fourth day was unfortunally the "back home" trip, it was pretty boring when you are not the driver. So what about our first Croatia visit? Nice people, clean and warm sea, really romantic old town streets (the small hidden romantic person in me woke up again), reasonable costs (200 euros per person for total package). I just felt a little bit strange speaking Czech there, but they did not understand English at all, but Czech?! Yeah, I have to say we all loved that small holiday and looking forward for a real one now. Any idea where to go?

Czech version follows:
Poslední týdny jsou nějaký lenivý. Moje současná práce rozhodně není vrcholem vzrušení a někdy jsou ty dny krapet nuda, i když teď to vypadá na jistý posun v pracovním žebříčku, tak uvidíme, co to přinese - vidím to klasicky, víc práce a zodpovědnosti za stejný prachy :D A léto v práci je otrava, hlavně minulý týden, kdy bylo konečně pořádný letní počasí a já v kanceláři bez klimatizace, trochu víc pruda. Taky jsem se po práci potkal s pár starýma kámošema, konečně poznal i pár Mílových kámošů z Brna na svatbě na Šumavě apod. Ty dny jsou teď poměrně stejný - práce, pivko, spát.
Náš 4 denní víkend (státní svátky rulezz!) začal tím, že nám krachly plány na koupačku na Lhotě, tak jsme byli takoví bezprizorní a aspoň v Pá večer zajeli k Lence se Standou na koupačku do bazénu a grilování kuřátka. A jak jsme tak seděli a koumali oba páry, co s načatým víkendem, já už měl v zásadě vymyšlenou Vídeň, nakonec Standa přišel s nápadem - pojeďme do Chorvatska. Po chvíli plánování slovo dalo slovo, v deset jsme se frčeli domů sbalit a o půlnoci už vyráželi na cestu. Cesta byla pekelně dlouhá, 12h v kolonách, páč stejný nápad měla evidentně půlka Evropy, do toho já oka nezamhouřil. Nakonec jsme kolem poledního dorazili do města Poreč, během 5ti minut našli apartmán (pravda, žádný 4 hvězdičkový hotel to nebyl, ale věděli jsme, že to máme jen na přespání a za těch cca 80 eur na 3 noci to bylo víc než rozumný) a vydali se na pláž, kde jsme s Mílou utrpěli první šok, neb jsme v Chorvatsku ještě nikdy nebyli, betonová pláž nás prostě sejmula. Ale neměli jsme sílu se přesouvat někam dál, tak jsme se pár hodinek vyzevlili na slunku s pivkem, skákali do moře, poté zašli na večeři a já bohužel v deset večer naprosto vytuhl, přeci jen po skoro 40 hodinách na nohou jsem měl dost. Ale ráno jsem se probudil čerstvej jako rybička a po snídani a kafi jsme se tentokrát autem vydali na lepší pláž Plava Laguna, kde byl podklad z plochých kamenů, stín borovic, krásný moře, strávili jsme tam celý den opalováním, blbnutím v moři, očumováním borečků, paráda. Večer jsme se šli projít do historického centra města, zašli na večeři, vyzkoušeli aspoň lokální kuchyni a bumbali Radlera - trochu čuňárna, ale pivko se spritem mi v tom vedru přišlo mimořádně osvěžující :-) Zabloudili jsme také do jachtového přístavu, kde se mi hned hlavou honily sny - potkat zazobanýho kluka a moct se s ním plavit na moři. Míla samozřejmě skákal nad mými myšlenkami nadšením :D Třetí den bylo ráno pod mrakem, tak jsme se vydali na výlet do cca 30 km vzdáleného města Rovinj s úžasně romantickým historickým centrem. Našel jsem tam taky nádherný abstraktní malby, ale bohužel dost v nesouladu s obsahem mojí peněženky, ale připomnělo mi to můj dávný sen si domů pořídit nějaký ten abstraktní kousek. Vůbec mi teď sem tam nějaká drobnost připomene nesplněný sen, kolik jich asi tak ještě z hlouby mé duše vytane? Ale zlatý hřeb návštěvy města byl ještě před námi. Sedli jsme si na frappé do malého baru v přístavu a před náma se objevil naprosto krásnej kluk, z kterýho se nám s Mílou podlamovaly kolena a oba jsme se okamžitě "zamilovali". No hned to kafe chutnalo líp, jak málo stačí ke štěstí, i když naše sexuální sny nedošly naplnění :-) Zbytek dne jsme trávili v Poreči na stejné pláži jako den předtím, večer se s Mílou šli opět projít do centra, dali si večeři, brouzdali romantickými uličkami (a ten schovanej romantik ve mně vrněl blahem), poslechli si koncert výborný zpěvačky, která se slušně poprala s hitama od The Doors, Police nebo Maroon 5.
Čtvrtej den byl ve znamení cesty domů, opět úmorná otrava, o to víc si to uvědomuju, když jsem neřídil. Naše první návštěva Chorvatska se ale rozhodně vydařila - přijemný lidi, čisté a teplé moře, krásně romantická městečka, rozumné náklady (cca 200 eur na hlavu se vším všudy), jen jsem se cítil trochu divně se domlouvat všude česky, ale anglicky místní lid příliš nevládl. Jo, tahle malá dovolená byla fakt prima a teď už nezbývá než se těšit na nějakou větší, ale kam a kdy, toť ve hvězdách. Nějaký nápad?!


čtvrtek, 24. června 2010

Opravdu tak stárnu nebo co?!/Am I really getting that old?!

Včera jsem dočetl výbornou knížku - takový deník bisexuála - Jan Folný - Od sebe k sobě. Krom toho, že mě jeho přímočarý styl psaní nadmíru baví i otevřenost s jakou líčí své sexuální eskapády, je mi víc než sympatická, tak mi to lehce připomnělo i počátky mého coming-outu před nějakýma 11 rokama. Tehdy jsem si užíval všeho vrchovatě. Nepopírám, že pár desítek frajerů mi postelí proběhlo - a jsem rád. Na začátku jsem možná nebyl připravenej na pořádnej vztah, ani jsem možná moc nevěděl, co chci, zato jsem to chtěl pořád a hodně :) Tak jsem si prostě užíval, kalil každý den, poznával nové věci, zážitky, takový to období sex, drogy, rokenrol :) S prvním vztahem se to sice trochu utlumilo, ale vzato kolem a kolem, není to tak dávno, co jsem platil za pořádnýho kaliče. A právě tohle mi Honzova knížka připomněla, jaký jsem byl zviřátko. A dneska? Samozřejmě i díky šťastnému vztahu se mi nějak změnily priority a už nemám potřebu jít denně zakalit s kámošema (i když proti pořádný ožíračce nemůžu říct půl slova, jen ty rána už jsou podstatně bolestnější a následný den v práci ještě víc) a celkově čím dál míň mám i chuť trávit večery pořád někde mimo domov, kde si můžu číst, vařit, poslouchat svou oblíbenou muziku. Opravdu tak stárnu?! Kde jsou ty časy, kdy jsem domů z párty nechodil před polednem! Teď, když už se třeba právě na párty vůbec vydám (což bývá čím dál sporadičtější, stejně si to nejlíp užiju v klidu domova), o půlnoci už vrčím, proč můj oblíbenej DJ musí hrát až od tří ráno, kdy už mi nohy neslouží, záda bolí, není si kam sednout a spát se mi chce!:-) Trochu mě to děsí, ale je to tak. Ale u Honzovy knížky ve mě několikrát hrknul ten rarášek, který mi říkal: Máro, nebuď sračka, jdi se někam pořádně pobavit! Tak asi budu muset tohodle strůjce svodů vytáhnout na nějaký drink... I když se obávám, že mu ve spotřebě alkoholických nápojů nesahám ani po kotníky :-)
Nicméně dneska vyrazíme na Letnou si dát pivko s Koko, moderátorkou Expres rádia, která nás opouští v ranním vysílání - to jsem teda zvědavej, kdo po ní převezme žezlo a pokusí se tuhle nebesky vysoko nastavenou laťku překonat...

Neustále mi chodí do mailu akční nabídky letenek a moje malé cestovatelské já řve, že by zase někam jelo! Bohužel musíme nejdřív pořešit záležitosti stability v práci a pak teprve cestovat:( Letos jsme byli jen v Barceloně na otočku a já doufám, že se ještě do konce roku podíváme někam aspoň na víkend. Letní dovolená, pokud vůbec nějaká proběhne, bude doufám někde na pláži, obklopeni opálenýma borečkama, vystavujíc svoje bílá těla slunečním paprskům, které mi letos zatím fakt chybí, léto už začalo, ale Praze se zatím nějak vyhýbá. Jen by to chtělo vyrazit s nějakou partičkou, to bych se nebránil, větší zábava.

Btw. na Slovensku se rýsuje podobná politická situace jako u nás a jejich premiérku paní Radičovou jim budu krapet závidět. Fico v posledních letech podělal, co mohl, ale stejně jako u nás se lid včas probral a dal mandát ku změně. Držím palce oboum našim národům (jakožto poloviční Slovák).


English version:
I finished reading a great book yesterday - a diary of bisexual boy Honza. I really like his uncompromising style and his sexual escapades. It reminds me the beginning of my coming-out 11 years ago. To be honest, yeah, tens of boys appeared in my bed during the first years - and am really glad for it! I was not prepared for the real relationship and I needed to find out what I really want, what I like etc. I really enjoyed those days living like - sex, drugs and rocknroll :-) It slightly changed having my first relationship but the days of constant pubbing and clubbing are not so far away and his book reminds me the old days. And today? Having a really nice relationship it all changed my priorities and I do not need go out with my friends every evening (although I have nothing against the good pub night, just the mornings and following days at work are more and more tough!), and rather spend the evenings with my boyfriend at home cooking, reading, listening to the music... Am I really getting that old?! Missing the old days when I was partying til noon. Now, if I go to the party, am dissapointed that my favourite DJ plays at 3 am, when I am sleepy, my legs and back are in pain. It scares me a little bit, but here it is! The book let the little devil in me shout - don`t be such a lazy asshole, go grab a drink! So I will have to grab the writer and get some drinks with him even if I am a poor drinker now...
We are going to have a beer with Koko - the Expres radio morning speaker, she is leaving the morning show and I am really that curious who airs the show!

Receiving the sales offers for the flight tickets into my mailbox, the little traveller in me is screaming - let us travel someplace! We have to set up our work lives first unfortunatelly, without money it is not as easy (it is but not that pleasant) to travel. We have been to Barcelona recently for a weekend and I still believe we will visit some of the European cities by the end of this year. The summer vacation - if there will be any - we will spend somewhere at the beach, surrounded by some cute suntanned boys, trying to get some sun-burnt onto our white skin too. I really miss the sun this year, the summer has already started but not probably in Prague. Any pair to join us on summer vacation to have some fun?

Btw. what is really interesting for me nowadays is the political situation in here and in Slovakia (as I am half-Slovak), I guess we can really envy them the new prime minister, Ms. Radicova. Keeping my fingers crossed for both our nations! The change is crucial!

neděle, 20. června 2010

Between two trucks/Mezi dvěma kamiony

Well, let`s try it in English for my foreign friends :-) Friday seemed to be a pretty normal work day, some things to negotiate, I like it. But on the way to the work my car died. Well, not exactly, just the engine stopped working. I was stucked between two huge trucks, trust me, this really got me nervous. The same on the way home, luckily the car service is just below my home place so I went there (without engine working yet) and I am waiting what the hell is with my old Skoda Felicia car! It totally ruined our plans for Fri evening - we were supposed to go to Brno to see our friends. So I spent Fri evening by installing my new Nokia E52 phone, still do not understand the crazy free GPS navigation!
My father finally let me borrow his car for Sat - we were to celebrate my boyfriend`s father birthday. It all came like always - feeding us like a goose whole day, drinking some beers. We had to go for a short walk in the evening to recover a little :D Pretty exhausting day!
Btw. I have finally received my copy of British Q magazine that I surbcribed few weeks ago! It took just 3 weeks from original release date to send it to the Czech Republic, eh! But no reasonable music magazine is published here. It is ever cheaper to have the subscription than to buy it here - the price in here is almost three times higher! It reminds me my unfulfilled dream again that I would love to live in London! And also that my ex-roomate Libor is going to visit us this week, he is an au-pair in Brighton. Looking forward to see him after few months!

Pátek vypadal jako normální pracovní den, vyjednat pár úspor, jak to mám rád. Cestou do práce se ale moje auto rozhodlo vypovědět službu, najednou přestal běžet motor - a já byl zrovna na Jižní spojce mezi dvěma kamionama, z toho mi bylo dost ouzko! A totéž cestou domů, naštěstí servis máme přímo pod barákem, tak jsem se tam s neběžícím motorem nakonec doklouzal a teď čekám, co ksakru je s tou starou Felicií. Totálně to zbořilo naše plány pro páteční večer, kdy jsme měli jít zakalit s pár kámošema v Brně. Aspoň jsem večer strávil instalací mého nového telefonu Nokie E52, nicméně pořád mi nějak nejede free navigace, nechápu!
Táta nám nakonec v So půjčil svoje auto a jeli jsme oslavit tchánovy narozky. Bylo to jako vždy - krmili nás jako husy, vypili jsme pár piv. Až jsme se z toho museli jít večer projít do lesa, abysme se krapet vzpamatovali z toho přežrání.
Btw. konečně mi dorazil můj první výtisk anglickýho hudebního časáku Q. Trvalo to jen 3 týdny :-) Nicméně v Čechách nevychází žádnej rozumnej časopis, co přestali vydávat Filter, takže ty 4 libry za číslo rád obětuju, a předplatné stojí totéž co v UK, v Praze se dá koupit za cenu asi 3x větší! Což mi tak nějak připomíná můj nesplněnej sen - žít v Londýně. A také to, že nás tento týden navštíví můj bývalý spolubydla Libor, který se momentálně činí jako au-pair v Brightonu. Těším se na něj!

pátek, 18. června 2010

Pronásleduj si svou legendu

Dnešní den, ostatně jako každé jiné ráno, započal poslechem rádia, v mém případě samozřejmě pražského Expresu. To, že má oblíbená Koko bere roha zpátky do Plzně, je obrovská škoda. Nicméně rádio mi připomělo něco, o čem jsem chtěl včera napsat, když jsem se večer doma rozplýval nad oficiálním záznamem pražského koncertu Eltona Johna z minulého týdne (sic!), který jsem si na místě koupil na USBčku. Mimochodem, výborný nápad a pro mě luxusní přidaná hodnota, když se koncert vydaří, hned si ho doma pustit znova.... A právě Elton John je pro mě jednou z legend, které se vyplatí sledovat. Začínám asi stárnout, když vymetám koncerty hvěz, které jsem vždy respektoval, ani nikterak zásadně neposlouchal. Nejlepší loňský koncert z mého pohledu předvedla v Praze rocková babička Tina Turner - a že by se lecjaké současné "hvězdy" od ní mohly učit, jak se dělá pořádná show. Eltonův koncert byl o poznání menší show, ale o to větší muzikantský zážitek - tenhle oplácanej "taťka" opravdu válel, na klavír hraje jak za mlada, zpívá mu to pořád víc než dobře, doprovodná kapela šlape jak švýcarský hodinky a i když jsem na koncert šel vlastně spíš ze zvědavosti a poslechnout si legendu, odcházel jsem nadšen, a to jsem dobrou polovinu skladeb z dávné minulosti ani neznal. Ano, dámy a pánové, takhle si představuju zdařilý koncert! Obávám se, že letos zatím pro mě koncert roku, i když plánovaní Manic Street Preachers v Trutnově mu budou minimálně dýchat na záda. Jen kdyby to nebylo tak daleko od Prahy... Ale když jsem na ně chtěl před 3 rokama letět do Londýna, vydejchám i ten Trutnov, i když bych si je víc užil v hale v Praze. Že by lenost? Ani ne, ale crcat se 150 km od Prahy někam, kde mě nic jinýho nezajímá, do toho jistě při mém štěstí bude pršet, hmmmm.

Jo, asi už chápete, že jsem trochu magor do muziky, je to tak. Však to taky doma pořád poslouchám, že utrácíme za muziku hrozně moc peněz. Letos je spousta akcí, na kterých bych se rád ukázal, protože pár dalších legend (alespoň z mého pohledu) se sem chystá - namátkou především Ian Brown (ex-Stone Roses) na Pohodě, či ve špičkové formě Muse na Rock For People. Jenže holt peněženka není bezedná, takže některé z mých oblíbenců si musím odepřít. Ale i přesto vřele doporučuju i vám zajít na nějakou tu živou muziku, jistě máte každý tu svou hudební legendu, tak šup, neváhejte ani vteřinu, koncertní zážitek vám totiž nikdo nesebere... První větší koncert jsem navštívil v roce 1993, v Lucerně rockový pardály Pretty Maids, od té doby by mi nestačilo ani několik párů rukou a nohou pro počítání, kolik jich bylo. Jednou si budu muset zavzpomínat a vypíchnout ty nejlepší. Dejte vědět, co byl pro vás kdy nejlepší koncert, budu rád.

Nás tenhle víkend ale žádná muzika nečeká, zato vyrazíme do Brna na návštěvu kamarádů a v So ke tchánovi na oslavu jeho narozenin. A po víkendu bude snad i víc času na psaní o blbostech jako dneska... Třeba o tom, že se moc těším, až mi kamarád z Londýna přiveze dvě encyklopedie s britskou hitparádou UK Top 40. Dneska už je mi to v zásadě k ničemu, léta, kdy jsem ležel v encyklopediích a soutěžil, kde se dalo, jsou už dávno pasé, ale byl to vždy můj sen mít ty žebříčky komplet doma, pár let jich mám načáranejch na papírech, ale takhle budu mít souhrn od padesátých let až do loňského roku. Užitná hodnota nula, ale sen splněn, kruh uzavřen. Neříkám nic :-)

pondělí, 14. června 2010

Povzdech nad vlastní neschopností

Po letech, kdy moje stránka byla uložena k ledu z nedostatku času i chuti, jsem se rozhodl ji trochu vzkřísit. To jsem ještě nevěděl, jak si naběhnu bez znalosti xml a podobných radostí. Starý web jsem si sám naprogramoval v html a css, ale od té doby uplynulo už pár let a já všechno zapoměl. Minulý týden vyšel na Živě pěkný článek, jak si propojit své stránky s bloggerem, což byl směr, který mi už delší dobu zrál v hlavě - že bych ty zoufalý stránky přeměnil aspoň v blog, když už si platím takovou pěknou doménu :-) Po anabázi se změnou dns záznamů se dneska konečně podařilo. Ale po 3h vztekání se s layoutem to pro dnešek vzdávám. Nejdřív musím vykoumat nějaký layout, na který mě samotného nebude otravovat se koukat a pak začnu publikovat. Což znamená, že nejspíš přijdu o nervy, než najdu nějakou šablonu, která by mi tak nějak vyhovovala a nemusel jsem ji celou překopat - když už v tom xml nevím jak, že?! Tolik jsem se těšil, že dneska napíšu svůj první regulérní příspěvek, ostatně čtvrteční koncert Eltona Johna a neuvěřitelný zážitek k tomu přímo vybízí, leč momentálně nějak nevím, co s tím...